Závěr v bodech

• Švédský vzdělávací systém je založen na cílech, které stanovuje vláda a obce.
• Mnoho reforem švédského školství
• Snaha přizpůsobit vzdělávací systém potřebám obyvatel (migranti), regionům a trhu práce
• Důraz na rovnost šancí, demokratický přístup, 
• S dětmi se často jedná jako s dospělými, vyzdvihují se jejich práva i povinnosti, co se školní docházky týká.
• Školní instituce v kompetenti obcí
• V rámci domovské obce je doprava do školy hrazena státem
• Silná míra autonomie učitelů i samotných škol
• Princip integraci žáků - jsou podporováni všichni žáci i ti, kteří mají potíže s učením ať už fyzické nebo psychické
• Nepovinné předškolní vzdělávání
• Povinná devítiletá školní docházka, ZŠ je rozdělena na tři oddíly 1.-3.tř, 4.-6.tř, 7.-9.tř , na konci oddílu žáky čeká národní testy
• známkuje se od 8. ročníku
• Předměty jsou obecné nebo profesní, příprava na VŠ od 2. ročníku
• Kritika středních škol kvůli nedostačujících výukových programů, nízké kázně, mírnému hodnocení a celkové volnosti
• rozdělení uchazečů o VŠ na třetiny, SweSAT - srovnávací test (obdobné u nás SCIO)
• zakládající člen Boloňského procesu
• Snaha pro inovativní metody vyučování jako skupinová práce, práce na projektech,...
• Vysoká migrace - Švédština pro migranty - povinná zkouška
• Řemesla v kompetenci zaměstnaneckých výborů - provádí se učení na pracovišti

Závěr práce

V průběhu staletí si švédský vzdělávací systém prošel nesčetnými změnami. Někdy šlo o změny k lepšímu, jindy naopak k horšímu. S jistotou však můžeme říct, že úsilí, jež je vkládáno do kvality školství ve Švédsku, je nepřehlédnutelné. Systém se snaží přizpůsobit školství co nejvíce potřebám svých obyvatel, což můžeme pozorovat například u uzpůsobení nabídek škol například pro etnické a jazykové menšiny nebo například pro tělesně a mentálně postižené. Velký důraz je také kladen na rovnocennost a demokratický přístup k dětem, jejichž práva jsou během vzdělání vyzdvihována. Stejně tak nalézáme poměrně velký vliv náboženství. Pokud srovnáme vzdělávání žáků ve Švédsku s Českou republikou, narazíme díky sjednocování školských vzdělávacích systémů v Evropské unii na mnoho podobností, avšak rozdíly nalezneme poměrně snadno. Například na základní školu děti ve Švédsku nastupují v sedmi letech, naopak v České republice nastupují do první třídy již šestileté děti. Devítiletá povinná docházka je u obou zemí totožná a drobné rozdíly nalezneme ve vyučovaných předmětech. 

Vzdělávání na středních školách je poskytováno jak formou klasické střední školy, tak učňovskými obory s možností doplnění znalostí na nástavbovém oboru s možným nástupem na vysokou školu. Vysokoškolské vzdělávání je obdobné s tím v České republice, avšak vyučující se zde oslovují křestními jmény a nejsou používány tituly. 

Autoři:

Kapitoly o historii ve švédském vzdělávání, vzdělávací politice, předškolním vzdělávání a základní škole zpracovala Veronika Jeklová. Vzdělávání na středních školách zpracovala Elizabeth Gécová. Kapitoly o vysokých školách a vzdělávání dospělých sepsal Dušan Vrána.